"Jménem svým (Filip Manert) a mých přítelkyň, Kláry Fridrichové a Kristýny Součkové, si Vám dovoluji zaslat naši společnou přihlášku ke studiu na Soukromé střední ... Šmepce.

Během těch pár let, co jsme byli mimo dění této školy a snažili se o studium vysokých škol, jsme zjistili, jak je reálný život strastiplný a nevyzpytatelný. Chtěli bychom se tedy vrátit do doby, kdy naším problémem byla nekvalitní šunka v toustech a moment, kdy jsme byli načapáni, že nemáme přezůvky.

My v lavicích, Vy u tabule. Dodnes vzpomínáme na hlášky vyučujících:

Pan Vodička: "Dnes zkouším" nebo "Tady je bordel, tady neučím!"

Pan Haba: "Utrhnu Ti hlavu a hodím Ti jí do obličeje."

Paní ředitelka: "Zbývají nám dvě minuty do konce hodiny, tak to si dáme poslech."

Paní zástupkyně ředitelky, paní Hejná: "Musí to mít štábní kultůru."

Pravdou je, že nám chybíte a rádi na Vás dodnes vzpomínáme, ačkoli jsme ze školy už pár let.

Máme Vás rádi. V příloze zasíláme přihlášku ke studiu."